Trenérské ohlédnutí za prsařskou stovkou Vladimíra Hlaváče

Ke včerejší prsařské stovce se vracíme slovy Aleny Erlebachové:

Včera byl den D. V 9:35 místního a 10:35 našeho času. Vláďa startoval v disciplíně 100 m prsa. Sledovala jsem závod online. Vláďa se závodu zhostil se ctí. Za zaplavaným limitem 1:15,3 zůstal jen o dvě sekundy, doplaval s časem 1:17,27. Podle mě umí lepší starty, prvních 50m byl dobrý. Ve druhé padesátce začal ztrácet. Jeho výkonu si přesto cením - více než půl roku nebyl v bazénu - operace nohy, karanténa, zavřené bazény. To je pro plavce zničující.

Vláďovi jsem volala, ode mne pochvala za výkon. Položila jsem mu několik otázek:

AE: "jak jsi se cítil před startem a během závodu"

VH: "byl jsem v určitém presu, protože jsem neměl možnost dostatečně trénovat v bazénu. V závodě se mi plavalo dobře tak do 70 m, pak mi v důsledku nenaplavání ztuhly svaly a bylo těžký dojet do cíle. Trenérka mi hodně pomohla podporou a vírou ve mě, že to zvládnu."

AE: "jak jsi spokojený se zaplavaným časem a umístěním"

VH: "Mrzí mě, že jsem nedal svůj čas, aspoň. Ale na soustředění jsem zpočátku plaval stovku za 1:25,9 a díky trenérce, jejímu přístupu a tvrdému tréninku jsem zaplaval za 1:17,27. Chtěl jsem to dát líp, ale toho času bylo opravdu málo. Saša se ptala trenérů z jiných zemí a prostě většinou mohli trénovat jako normálně."

Pavel Zahálka, Alena Erlebachová